V minulých lekcích italštiny jsme probrali některá pravidelná či nepravidelná slovesa, slovní zásobu (kterou najdete nově i na mých stránkách Facebooku) i italskou výslovnost.
Dneska se podíváme na zápor v italštině a jak se tvoří.
1) NO
První zápor v italštině je slovíčko NO. Znamená to naše české „NE“. A jedná se o samostatný zápor, tzn. nepojí se k žádnému slovesu ani přídavnému jménu apod.
Parli italiano? No.
Mluvíš italsky? Ne.
Studiate a Milano? No, studiamo a Roma.
Studujete v Miláně? Ne, studujeme v Římě.
Giuseppe canta bene? No, canta male.
Giuseppe zpívá dobře? Ne, zpívá špatně.
Cristian lavora con Paola a Padova? No, lavora con Pietro a Venezia.
Cristian pracuje s Paolou v Padově? Ne, pracuje s Pietrem v Benátkách.
Parli o no?
Mluvíš nebo ne?
Výraz NO bývá také někdy nahrazován výrazem O MENO, který má stejný význam.
2) NON
Je zápor, který se pojí ke slovesu, přídavnému jménu či příslovci.
Non parlo italiano.
Nemluvím italsky.
Non lavoro con Laura.
Nepracuji s Laurou.
Hai freddo? Non molto.
Je ti zima? Ne moc.
Non é bello/není to hezké.
Není hezký.
Pietro non studia l´italiano.
Pietro nestuduje italštinu.
Non ho voglia di studiare.
Nemám chuť studovat.
Non hai altro da fare?
Nemáš nic jiného na práci?
Non ho niente da dire.
Nemám co říci.
Zajímavá vazba je NON É CHE. Do češtiny bych ji přeložila jako „není to tak, že…?“. Ale možností překladu je podle mně ještě více.
Non é che parli italiano?
Nemluvíš náhodou italsky?
Non é che lavori anche tu con Paolo?
Nepracuješ náhodou i ty s Paolem?
**
Tak a zase příště!
