Další ze série exkluzivních rozhovorů s Italy žijícími u nás je tu! Tentokrát se nám představí velmi sympatická Italka Carolina, která se do Prahy přistěhovala po střední škole a vyučuje zde italštinu...
1) Jak se jmenuješ a odkud přesně pocházíš?
Jmenuji se Carolina, narodila jsem se ve městě Treviso a moje rodina je namíchaná. Máma je z Prahy a táta je Ital.
2) Čím jsi se zabývala v Itálii?
Studovala jsem střední jazykovou školu a po maturitě jsem se chtěla osamostatnit a zkusit na nějakou dobu žít sama .
3) Proč jsi se rozhodla odstěhovat se do zahraničí a proč jsi vybrala právě ČR?
Moje máma odjela ze své země když jí bylo 20 let. Já jsem chtěla udělat to samé. Zkusit to zvládnou na vlastní pěst a pokusit se rozvinout i na osobní úrovni. Měla jsem spoustu snů, mohla jsem si vybrat jakoukoliv destinaci, ale nakonec jsem vybrala Prahu, protože je to město, které je nejblíže mému životnímu stylu: je to evropské hlavní město, ale zároveň také nepříliš velké a chaotické.
4) Co jsi věděla o ČR před příjezdem sem?
Znala jsem docela dobře Prahu. Můj děda a strýc tady bydlí a jako malá jsem trávila prázdniny v České Republice – u babičky, která je z Chlumu u Třeboně. Je to kouzelné místo, plné jezer a lesů. To, co jsem nevěděla bylo, že zde existují tak nádherná místa. Osobně jsem si oblíbila Valtice na jižní Moravě. Víno je totiž součástí mé kultury a tak se zde cítím jako doma…
5) Jak jsi se do ČR dostala?
Řekla bych, že moje rodina byla můj opěrný bod, abych sem přijela. Ale rozhodla jsem se také kvůli tomu, že jsem z dvojjazyčné rodiny a tak jsem měla možnost zlepšit svou češtinu.
6) Jaké byly tvoje první dojmy a zkušenost po příjezdu sem?
Jedna z věcí, která mě udivuje, je rezervovanost lidí. Myslím si, že mám velké štěstí, že mám české kamarády, ale není moc jednoduché se zde skamarádit nebo poznat Čechy. Není tu povrchní vztah jako v Itálii, kde se lidé snaží “dobře vypadat”, ale něco, co budujete den co den, a pokud se snažíte, tak tato přátelství vydrží navěky.
Další věc, která mi přijde zvláštní, je ticho v prostředcích hromadné dopravy. Moje italská část mi říká, abych si vyměnila pár slov s člověkem sedícím vedle mně, moje pražská část naopak abych byla zticha a četla si.
7) Kde v ČR momentálně bydlíš a co tu děláš?
Bydlím v Praze a jsem studentkou žurnalistiky na Anglo-Americké Univerzitě. Jsem také učitelkou italštiny. Společně s Gianlucou Girardim jsme otevřeli jazykovou školu Corso Italiano a moc nás to baví!
Naše Facebookové stránky jsou: https://m.facebook.com/corsoitalianopraha/
Webové stránky jazykové školy najdete zde: www.corsoitaliano.cz
8) Co nejvíc se ti tu líbí a co tě naopak nejvíce zklamalo/co by jsi změnila?
Jak už jsem řekla, líbí se mi velikost města. Také miluji svoji práci. Moji studenti jsou úžasní lidé, spoustu toho o nich vím. Líbí se mi, že mi vyprávějí o jejich rodině, o jejich cestách a také o domácích mazlíčcích. Líbí se mi čtvrť, ve které bydlím. Karlín se za 10 let změnil a chtěla bych tu bydlet napořád.
Naopak negativem je počasí – zimu nemám ráda, ale alespoň tu jsou všechny roční období. Líbilo by se mi, kdyby byla Praha blíž k moři. Nejen kvůli klimatu, ale také kvůli “středomořské stravě”. Já miluju mořské ryby a ty jsou zde velmi těžko k sehnání. A když už je najdu, tak jsou pro mě příliš drahé.
9) Jsi převážně v kontaktu s Čechy nebo Italy?
Řekla bych, že s Čechy. Ale líbí se mi představa toho, že žiji v mezinárodní komunitě. V mém životě je od každého něco a proto je velmi bohatý.
10) Jak jsi na tom s češtinou? Dorozumíš se nebo si tu vystačíš s italštinou/angličtinou?
Dennodenně mluvím třemi jazyky. Získala jsem certifikát B2 z češtiny (ale neumím psát, studuji, abych lépe porozuměla české gramatice, kde je plno výjimek). Italština je můj první jazyk. Mluvím anglicky, studuji na mezinárodní škole…mluvím také německy, francouzsky a španělsky – mám opravdovou oblibu v jazycích! Líbilo by se mi naučit se ještě portugalsky a rusky.
11) Jaké italské jídlo by si doporučila Čechům?
Doporučila bych, aby zašli domů k nějaké italské babičce a nechali si připravit oběd. Pro nás Italy je jídlo kultura a rodina. Řekla bych Čechům, aby zkusili všechno, neměli strach něco ochutnat a nechali se ovládnout jednoduchostí těstovin s rajčatovou omáčkou připravenou doma. Takhle by alespoň změnili trochu názor ohledně přidávání kečupu na těstoviny 🙂 .
12) Kam by si nás poslala na dovolenou do Itálie a proč?
Do města, ve kterém jsem vyrostla. Vittorio Veneto je strategické místo skládající se ze dvou částí: Serravalle, nejstarší část, a Ceneda, středověká část. Má velmi zajímavou historii, která se váže také na Českou Republiku. Ve skutečnosti se tady podepisovala mírová smlouva po první světové válce.
Také jsem zjistila, že spoustu dědečků mých studentů bojovalo na řece Piave. Na půli cesty, mezi Benátkami a Cortina d’Ampezzo, je ideální místo na strávení dovolené na kopcích. Mezi enogastronomické skvosty tu patří Prosecco, které zde vyrábíme!
Krásné video z mého města.
A místní přírodu může klidně závidět i nejznámější Toskánsko. Itálie je krásná celá k procestování, ale pro mě je tohle to nejkrásnější místo, je to část mého domova 🙂 .
13) Plánuješ u nás zůstat nebo jsi zde jen na skok?
Upřímně nevím. Myslím si, že dokud mě to tu bude bavit a bude se mi tu líbit, tak tu zůstanu…a pak se uvidí! Určitě bych nechtěla opustit Evropu. Cestovat mimo ní ano, ale věřím, že si vždy vyberu starý kontinent.
14) Co by si poradila ostatním Italům, co se chystají sem k nám?
Snažte se naučit se jazyk. Vím, že je těžký, ale Češi obecně velmi ocení cizince, kteří to zkusí. A pokud se chcete integrovat, tak je to první důležitý krok!
15) Je něco, co ti na Češích vadí nejvíce?
Občas jim uniká smysl pro módu, ale nevím jestli to jde změnit..nesnesu také když někdo otevře “italskou restauraci” a pak nabízí těstoviny s kuřetem, špenátem a smetanou uvnitř. Není to italské jídlo a občas lidé s velkou arogancí prohlašují, že italské je. Rozesmívá mě to, ale je to hořký smích…
16) Máš ráda české pivo a českou kuchyni?
Mám ráda jak pivo, tak i českou kuchyni. Doma bohužel většinu času vařím italskou kuchyni, protože je jednodušší a rychlejší, ale miluju, když mi babička připravuje svíčkovou nebo bramborový salát. Nebo když děda dělá cukroví na Vánoce. Naučila jsem se také jíst polévky, které jsem v Itálii nesnesla. Kapra jím pouze smaženého, nejsem jedním z fanoušků kapří polévky nebo kapra v želatině…
17) Po čem se ti v Čechách nejvíce stýská?
Aperitiv! Je těžké vysvětlit to nějakému Čechovi. Je to něco, co se dá zažít pouze u nás. Občas ho organizuju ve škole. Udělám tématickou lekci a studenty to velmi baví. Nabídnu sklenici prosecca, nějaký předkrm ve formě crostina (pozn. opečený chléb), tradiční salámy a sýry a mluvím jim o Itálii, o jejích zvláštnostech, tradicích a historii.
Hrozně nás to baví a je to trochu jako být s kamarády či rodinou!
**
1 vložit komentář