Jsem ráda, že první díl naší malé série online výuky italštiny měl úspěch! Mám tu pro vás tedy další část. Tentokrát se vrhneme na základy italské výslovnosti. Ta není kdovíjak složitá, existuje tu však pár pravidel, která byste měli mít na paměti. Dneska začneme výslovností písmene C.
Písmeno C
Písmeno C můžeme číst tvrdě jako K nebo měkce jako Č.
Jak se od sebe tyto dva způsoby odlišují?
1)
Pokud po C následuje A, O, U, H nebo souhláska, tak ho čteme tvrdě, tedy K.
Jsou to například slova:
– banca (banka), amico (amíko), cura (kúra), crema (kréma), chiesa (kjéza), chiuso (kjúzo), chiaro (kjáro)
2)
Pokud po C následuje E nebo I, tak ho čteme měkce, tedy Č.
Jsou to například slova:
– cena (čéna), cifra (čífra)
3)
Pokud mezi C a samohlásku vložíme I, tak toto I nečteme! (pokud je nepřízvučné) a slovo má opět měkkou výslovnost.
Jsou to například slova:
– arancia (aranča), cieco (čéko), ceco (čéko), bacio (báčo)
– naopak přízučné I se vyskytuje např. v těchto slovech: farmacia (čteme farmačíja – nikoliv farmača), Lucia (lučíja nikoliv Luča)
**
Určitě vás napadla otázka, jestli i v italštině změkčuje I výslovnost, pokud napíšeme DI, TI, NI. Není tomu tak, I nikdy neměkčí v italštině předcházející D, N, T (narozdíl právě od C nebo třeba G).
Tudíž všechny tyto slova čteme tvrdě, například: domani (domány), ministro (minýstro), titolo (týtolo), verdi (verdy).
2 komentáře
Všetko rozumiem, všetko chápem, ale aj tak v tom mám guláš :).
Teraz ešte v reále používať správne. Asi to chce len správny cvik :).