San Marino…tipy co vidět

Při mé poslední návštěvě Itálie jsem se rozhodla podívat se konečně do San Marina. Lákalo mě navštívit tento malinkatý stát ve státě, vyhlášený svou netradiční polohou na „kopci“. Oficiální název je Serenissima Repubblica di San Marino a nachází se na hranici regionu Emilia Romagna a Marche.

Celkový počet obyvatel je něco přes 32 tisíc, což ho činí třetím nejmenším státem v Evropě. Jeho historické centrum (společně s horou Monte Titano) je celé zapsáno v seznamu UNESCO již od roku 2008. 

Jak se sem dostat 

Úplně nejblíž to máte z italského města Rimini, které doslova leží pod San Marinem. Přesně takhle jsem to udělala já. Proto je návštěva této republiky docela ideální spojení dovolené, když ležíte v létě u moře ať už v Rimini nebo v blízkém Riccione (ev. ještě je blízko Cattolica) a chcete si udělat krátký výlet do okolí a nevíte kam.

Já jsem tu byla v říjnu. Počasí docela vyšlo, ale doporučuji v tomto období teplejší bundu, protože nahoře v historickém centru pěkně fouká. Sice se procházkou po městě docela zapotíte, ale mně osobně byla v mikině docela zima.

Takže pokud se chystáte do San Marina z Rimini, úplně nejjednodušší to máte autobusem. Na vlakovém nádraží v Rimini staví přímý spoj (takový modro-bílý autobus), který má zastávku hned naproti nádraží (stačí přejít ulici). Cesta zabere okolo 50 minut a jízdenka přímo do historického centra vás bude stát 5 euro.

Jízdenku si můžete koupit prakticky kdekoliv. Buď rovnou v autobuse nebo na nádraží. A když vyjdete ven z nádraží, po levé straně je informační turistické centrum. Tam si nejen můžete koupit jízdenku, ale můžete si tu hlavně nechat kufry (pokud nějaké máte).

Já jsem oběhala prakticky celé nádraží než jsem zjistila, že v Rimini prostě na jejich malém vlakovém nádraží nemají nikde možnost nechat si kufry („deposito bagagli“). Tady vás to bude stát 3 eura na celý den až do zavírací doby kanceláře, což je myslím v 18 hodin.

Autobusy jezdí podle zimních a letních časů.

Přikládám odkazy na oficiální jízdní řády:

letní čas (jízdní řády do San Marina)
zimní čas (jízdní řády do San Marina)

Pokud ale stejně jako já milujete lanovky a úžasné výhledy, doporučuju nevystupovat až na konečné v historickém centru, ale na předposlední zastávce Borgo M. (Borgo Maggiore). Je potřeba zazvonit si předem, aby vám tam řidič zastavil (nebo se s ním domluvte při nástupu), spousta zastávek je totiž na znamení.

Autobus vás nechá přímo u lanovky, kde si koupíte jízdenku (odkaz na jízdenky do San Marina). Já si koupila pouze jednu jízdu za 2,8 euro, protože zpátky už jsem jela busem přímo z historického centra. Je to podle mne lepší, když si chcete projít město a zároveň si užít výlet lanovkou.

Přikládám jedno moje video z lanovky.

Kde se ubytovat

Já osobně jsem poprvé v životě využila služeb Airbnb. Kdo to nezná, jedná se o webové stránky, kde vám zprostředkují ubytování přímo u někoho doma. Buďto vám majitel pronajme celý dům (vilu, chatu atd.) nebo pouze pokoj. Nevím, jak někdo jiný, ale já měla s tímto ubytováním velmi dobrou zkušenost.

Bydlela jsem v Rimini (kousek od nádraží u paní jménem Rosella). Pokoj byl moc krásný, jak někde v lepším hotelu, a Rosella byla velmi sympatická paní. Strávila jsem tam pouze jednu noc. Výhoda Airbnb je podle mě hlavně ta, že bydlíte u místních. Ti bývají ochotní vám nejen poradit s výlety a cestováním po dané zemi, ale kolikrát vám i uvaří místní speciality nebo vás městem dokonce provedou. Samozřejmě musíte ovládat alespoň trochu jejich jazyk nebo se také můžete domluvit anglicky, pokud oni umí. Je skvělé, že si můžete o hostiteli přečíst recenze a hlavní výhodou oproti hotelu bývá to, že vlastně docela i ušetříte.

Výlet do San Marina

Nemám nic proti několikadenní dovolené, kdy se můžete v poklidu courat italskými uličkami a obdivovat památky. U mne to ale bývá většinou tak, že se vydám za známými a rodinou do Umbrie a po cestě se stavím na zajímavých místech, kde jsem třeba ještě nebyla. Tam si potom udělám jednodenní výlet a jedu zase o dům dál. Stejný případ byl pro mne i San Marino. Strávila jsem tu v podstatě asi půl dne. Proto moje tipy berte tak, že ano, San Marino se dá projít za pár hodin, ale stejně tak tu můžete strávit třeba dva dny a v poklidu se courat a obdivovat toto malé městečko.

Vyjela jsem tedy ráno busem z nádraží v 9:25 a odjížděla odpoledne z centra ve 14:15. Šla jsem naprosto normální chůzí a stihla jsem si za tu dobu dát dokonce snídani v baru na hlavním náměstí, koupit si šálu (protože bez bundy jsem mrzla) a potom před odjezdem sníst zase v jiném baru jednu piadinu s prosciuttem a mozzarellou (recept na piadinu), která mi posloužila jako pozdní oběd.

Co vidět a navštívit v San Marinu

Takže jak už jsem říkala na začátku, já vystoupila na Borgo Maggiore a vyjela si lanovkou až nahoru. Lanovka jezdí každou chvíli a nahoře jste během pár minut. Podle mně to za to rozhodně stojí. Na konečné můžete začít obdivovat nádherný výhled na celé San Marino a okolí.

Přikládám jedno moje video s výhledem na okolí

Jakmile se pokocháte a uděláte pár fotek, můžete se vydat na hlavní náměstí Piazza della Libertá. Je to v podstatě cestou pořád rovně. Tady se můžete vyfotit u hlavní dominanty – sochy Statua della Libertá (v překladu doslova „socha svobody“), která je symbolem republiky. Já si tu sedla na chvíli v baru a dala si typickou italskou snídani – cappuccino a čokoládový croissant (italové mu obecně říkají „brioche“ nebo „cornetto“). 

Potom jsem pokračovala směrem do kopce (on celý výlet je vlastně pořád do kopce 🙂 ) na náměstí Piazza Domus Plebis, kde se nachází Basilica di San Marino, bazilika věnována patronovi města. Baziliku můžete obdivovat vyobrazenou na 10 centech.

Od baziliky jsem zahájila výstup na první ze tří věží (le torri). První věž, na kterou vystoupáte po dlouhém schodišti, je la Guaita nebo jí také říkají la Rocca. Obecně se jedná ve všech případech o pevnosti, takže můžete si samozřejmě zaplatit vstup (vstupenka stojí 4,5 euro) a prohlédnout si nádvoří nebo si udělat fotky zase z jiného úhlu, nebo můžete jako já pokračovat dál k další věži, která je na tom obdobně. 

Přikládám jedno moje video první věže

Na druhou věž zase stoupáte. Už jsem říkala, že v San Marinu se docela nachodíte do kopce? Další zřícenina se jmenuje la Cesta (čti „česta“). Než sem ale dojdete, doporučuju vyšlápnout si takové malé schodiště, schované podél hradeb (viz fotka), je tu krásný výhled na druhou věž.

 

 

Na druhou věž se dostanete přes úchvatný průsmyk Passo delle Streghe. Ten vám poskytne opravdu fantastické panorama (někomu možná i lehké závratě). Na jeho konci se potom dostanete k druhé věži, kterou opět můžete obdivovat z venku nebo si zaplatit vstupné dovnitř.

Ke třetí věži vede cesta lesem po mírném schodišti pořád dolů z kopce. Třetí věž Montale už není tak velká ani tak zajímavá jako ty dvě předchozí, ale i tak si sem určitě výlet udělejte.

Pokud byste dál pokračovali lesní cestou, tak byste se dostali někam do lesů na spodní okraj San Marina. Určitě by se našla spousta pěších nadšenců, kteří si rádi tento okruh udělají (Percorso della Rupe), já ale dala přednost historickému centru a tak jsem se vydala opět stejnou cestou zpět – tzn. po lesním schodišti tentokrát do kopce ke druhé věži. 

Odtud už jsem se nevracela k první věži ale sešla dolů do spodní části centra po Via della Fratta. Potom přes Contrada Santa Croce. V tuto chvíli už můžete obdivovat historické uličky San Marina a máte to odsud jen kousek opět k hlavnímu náměstí Piazza della Libertá.

Tam já jsem ale už nešla a pokračovala jsem pořád dolů na náměstí Piazza Garibaldi. Odtud stále rovně až se vlastně dostanete dolů pod náměstí Piazza della Libertá – palác máte přímo nad vámi a vy jste dole v krásném parčíku s fontánou, který se jmenuje Giardino della Libertá.

Pokud potřebujete na záchod, tak tady máte ideální možnost využít moderní technologii. Za pár centů se vám zde otevřou kovové dveře, uvnitř máte velký spínač jak na toaletní papír, tak na spláchnutí a opět otevření velkých dveří, které připomínají spíše moderní výtah než záchod (zajímavé srovnání budete mít, pokud si potom dojdete na záchod na hlavním vlakovém nádraží v Rimini – zde čekejte mnohem méně za mnohem více peněz). 

Na této spodní straně města už nic moc významného k vidění není. Je tu například státní muzeum Museo di Stato, potom klášter Antico Monastero S. Chiara, národní knihovna Biblioteca di Stato a nebo třeba Cava dei Balestieri (tady se každý rok scházejí kvůli středověkým manifestacím vlajkonoši a střelci z kuší). 

Pokud už jste si prohlédli tohle všechno, můžete se pomalu vydat zpět stejnou cestou a pod náměstím Piazza Garibaldi sejdete dolů k bráně Porta San Francesco. Dostanete se tu potom na náměstí Piazzale Calcigni (P1 bus), kde na vás už bude čekat autobus zpět do Rimini. A pokud se nepletu, bylo zde potřeba sjet proskleným výtahem směrem dolů na to náměstí.

**

Tak a to je vše z mého vyprávění o San Marinu, budu se těšit na vaše ohlasy a pokud tam z vás už někdo byl, budu ráda, když dalším čtenářům přidáte jakýkoliv tip nebo radu, na kterou jsem třeba sama zapomněla 🙂 .