Jak už víte, frittata je prostě vaječná omeleta. Italové jí rádi dělají na tisíce způsobů. Všechny jsou vynikající, častokrát se připraví z věcí jak se říká „co dům dá“. Přípravy frittaty jsou různé, někdo raději otáčí omeletu na pánvi pomocí placaté naběračky, naopak pomocí talíře. Frittata se dá připravit i v troubě.
V minulém článku jsem psala o mé nové knize o italské kuchyni: La Scienza in cucina e l´arte di mangiar bene (článek najdete zde). Odtamtud teď pro vás budu čerpat řadu receptů. Některé si možná upravím a některé naopak nechám tak jak jsou. Všechny jsou napsány ve „staroitalštině“, takže to nebude tak snadné je pro vás rychle přelouskat, ale nebojte, první recept už je na světě! 🙂
Dneska mám pro vás frittatu s cibulí, ne s jarní cibulkou jako v již starším publikovaném receptu (zde). Jako první věc, která mě na receptu zaujala, je použití sádla! Spousta lidí si myslí, že italská kuchyně je pouze o olivovém oleji, ale nemusí tomu vždy být tak.
Budete tedy potřebovat pěkné bílé a velké cibule. Sádlo nebo olivový olej. A jelikož mám ve frittatě ráda i sýr. Připravte si také parmezán jakékoliv značky (např. Gran Moravia, Grana Padano atd.). Cibuli budeme nechávat změknou ve vodě. Zkoušela jsem to i bez této fáze, ale Artusi má pravdu, pokud cibuli necháme ve vodě odpočinout, krásně změkne! Cibuli je také potřeba nespálit, jinak zkazí chuť celé frittatě.
Ingredience (pro 1 osobu):
1 cibule, oloupaná a nakrájená nejdříve na půlku a poté na širší půlkolečka, cca 0,5 cm
1 kostka sádla, stačí malá např. 2 cm
2 vejce
půl hrsti nastrouhaného parmezánu, já použila Gran Moravia
sůl
Postup:
Cibuli dáme na minimálně 1h do vody odpočinout. Poté vyndáme a osušíme utěrkou. V misce si rozmícháme vejce a sýr. Lehce směs osolíme (už ne tolik jako kdyby tam sýr nebyl, je totiž slaný). Rozpustíme na pánvi sádlo a dozlatova osmahneme cibuli. Osolíme ji také. Přidáme k ní vejce. Smažíme na mírném ohni. Jakmile se zespodu vytvoří pevný opečený povrch, pomocí talíře frittatu otočíme na druhou stranu. Stačí už jen pár minut.
