O víkendu jsem si udělala výlet do Prahy, abych navštívila kamarádku z Erasmu ve Veroně. Bydlíme od sebe sice necelých 80 km, ale stejnak nám to vždycky nějak nevyjde a sejdeme se tak jednou za dva roky.

Na oběd jsme si vybraly italskou restauraci Pasta Krusta, od kterých jsem dostala pozvání, abych omrkla, jestli jejich kuchyně je opravdu „italská“ 🙂 Nakonec jsem ale byla příjemně překvapená a jsem ráda, že konečně na můj web můžu zařadit restauraci, která je opravdu italská a ne „česko-italská“.

Domácí těstoviny

Nikdy, ale v zásadě nikdy si nedávám v místních „italských“ restauracích těstoviny. Je to taková moje zásada nebo spíš strach. Za prvé, např. těstoviny Aglio Olio Peperoncino si udělám doma lépe a za náklady kolem 30 Kč, to platí i pro ostatní, za druhé nemusím mít strach, že těstoviny budou rozvařené a budou na nich prováděny experimenty.

V restauraci Pasta Krusta jsem si poprvé v ČR objednala těstoviny, riskla jsem to. Ale už od pohledu vypadaly kvalitní, líbilo se mi hlavně, že mají domácí čerstvé těstoviny a plněné mají dovežené z Itálie (tak mi to bylo řečeno u kasy a nakonec se ukázalo, že tomu asi tak je, byly dost kvalitní). Na výběr tu mají plněné: tortellini a ravioli, domácí čerstvé tagliatelle a myslím, že ještě jedny a pak krátké těstoviny, klasika. Ke každým těstovinám si můžete pak nakombinovat jednu vybranou omáčku.

Je to vůbec restaurace?

Restarace to úplně není. Je to něco mezi fast foodem a self-service, ale pěkně udělané. Přijdete, vezmete si tácek, na něj si naložíte z pultu co chcete (na výběr máte několik různých dezertů, balené šunky, italská voda San Pellegrino aj.), pak dojdete ke kase a tam si objednáte jídlo – buď těstoviny, salát nebo polívku. Předkrmy ani masa tu nemají, ale nakonec mi to vůbec nevadilo. I tohle je dostačující kombinace, ze které se člověk kvalitně nají. Následně kuchař přímo před vámi připraví jídlo a během pár minut a vy si ho pak na tácu odnesete do vrchního patra, kde je pěkné útulné prostředí, které vypadá jako restaurace. Co se mi líbilo byla originalita – všude místo klasických stolních kytek měli bazalky v květináči, pěkně to tam provoněly.

Co bezlepková dieta?

Bohužel, tady nás trochu restaurace zklamala, kamarádka totiž potřebuje těstoviny bez lepku a tak si v hlavní nabídce nemohla žádné vybrat. Naštěstí nám vyšli docela pěkně vstříc a nabídli kamarádce salát s kozím sýrem a vývar bez těstovin. Ona byla spokojená a já teda taky.

Co jídlo?

Jídlo bylo vynikající, tak dobré ravioli s máslem a šalvějí jsem si naposled udělala doma sama, takže sem byla opravdu spokojená 🙂 Kámošky salát byl snad nejlepší salát, co jsem kdy jedla, měli na něm jakýsi brusinkovo-medový dresink, který nám moc chutnal a krusta sýra byla krásně křupavá. Polívka u nás taky zabodovala. Vývar byl poctivý, plný masa (to už jsem dlouho neviděla) a domácí těstoviny v něm byly taky skvělé. Jako dezert jsem si vybrala tiramisu, tam se krásně pozná jestli to někdo myslí s italskou kuchyní vážně a byla jsem s ním nakonec taky velmi spokojená. Poprvé mi někdo udělal tiramisu s poctivou dávkou piškotu a ne jen sklenici plnou krému, jak tomu často bývá. Kámoška měla čokoládový mousse – strašně dobrá věc! Všechno jsme to zapily bílým Pinotem Grigio z Benátska a perlivou vodou San Pellegrino.

Personál – dva příjemní kuchaři

Personál tvoří dva týpci, jeden nás obsluhoval u kasy a další byl kuchař (ten se trochu styděl, tak se mi nepovedlo ho vyfotit). Oba moc sympatičtí, pomohli nám s výběrem a taky vynést naše plné tácy do schodů, jelikož jsme si objednaly celou láhev vína, tak jsme to trochu nezvládaly 🙂

Závěrem

V restauraci jsem byla moc spokojená. Jsem ráda, že existuje slušná italská restaurace s pěkným výběrem jídla a kvalitní italskou kuchyní. Konečně! Ceny jsou podle mne taky ok. Když bych si měla vybrat menu tady za cca 180 Kč a např. big Mac menu v Mekáči, tak bych rozhodně zabrousila sem, protože se tu člověk dobře nají a je tu pěkné domácí prostředí. A já mám takovéhle malé útulné restaurace moc ráda! 🙂

Co je potřeba vytknout je pár technických chyb: v menu je špatně napsaná omáčka Ai Quattro Formaggi – quattro je potřeba napsat se dvěma t. Další věc je počeštělá omáčka s kuřetem, kterou mají v nabídce. Není potřeba to na menu v Čechách za každou cenu cpát. Jídlo tu mají výborné, tak není potřeba si recepty vymýšlet, stačí tam nechat všechny ty italské. Jinak ostatní bylo ok.